7 pravidel pro úspěšné absolvování půstu

Jé půst! Toto je velmi kontroverzní téma. Jsou lidé, kteří na půst nedají dopustit, jsou lidé, kteří půst nenávidí a jsou lidé, kteří se mu podrobují víceméně proto, že to někdo nebo něco přikazuje.

Na téma půstu toho bylo publikováno mnoho. Na internetu o něm najdeme snad všechno. Odpůrci tvrdí, že to poškozuje zdraví, zastánci naopak, že to dokáže uzdravit téměř, ne-li všechny nemoci. Jak to tedy opravdu je?

Nebudu se vás snažit o něčem přesvědčovat, protože pravda je to, čemu věříte vy sami. Osobně jsem zastáncem půstu a odhalím zde své vlastní zkušenosti.

První věc, kterou člověk potřebuje vědět, je obrovský rozdíl mezi půstem a hladověním.

Pokud se totiž nerozhodneme pro půst dobrovolně a z hloubi vlastní duše, pak nemůžeme hovořit o půstu, ale o hladovění, kterým trpěli lidé už od pravěku, ale také např. v koncentračních táborech a trpí jím lidé v některých koutech světa dodnes. Hladovění se půstu v mnoha ohledech podobá, ale s dobrovolným půstem nemá (kromě omezení příjmu jídla) nic společného. Hladovění rozhodně zdravé není a může stát člověka i život. Možná proto je tolik odpůrců půstu.

Když se naproti tomu rozhodneme pro dobrovolný půst a dodržíme pravidla potřebná pro jeho průběh, zjistíme naopak, že půst je velice prospěšný nejen pro naše zdraví, ale i pro naší duši a našeho ducha. Ne nadarmo se o něm píše i v bibli.

A jaká jsou ta pravidla, kterými se při půstu řídím? Pokusím se je stručně shrnout v několika následujících bodech. Tady ale musím upozornit, že nejde o nějaký návod, kterým by se měl člověk řídit. Je to jen nástin toho, jak při půstu postupovat a pro jeho úspěšné a bezpečné absolvování je potřeba si o něm zjistit daleko víc informací a nejlépe se nechat osobně vést zkušeným člověkem, nejlépe lékařem, který je myšlence půstu nakloněný.

  1. V první řadě se tedy pro půst se musíte dobrovolně rozhodnout a připravit se na to, že to nebude jednoduché! Je třeba se připravit na celou řadu nepříjemných doprovodných projevů a skutečný test naší vůle. Pro úspěch půstu je třeba vytrvat i když na nás přijdou hlad, bolesti hlavy, zimnice, únava, zhoršení pokožky,… Tady je vedle vůle důležitá především víra. Většina těchto projevů je totiž dočasná a po několika hodinách nebo dnech zmizí. Jako u většiny věcí v tomto světě je nejtěžší začátek a pro jeho zvládnutí jsou vůle a víra naprosto zásadní.
  2. Z prvního bodu je zřejmé, že jedna z nejdůležitějších věcí pro půst je příprava. Tu by nikdo neměl podcenit, protože podle ní se pak určuje průběh půstu. To se týká nejen psychické oblasti, ale také fyzické. V průběhu půstu totiž tělo čerpá ze zásob, které si vytvořilo a spolu s těmito zásobami, především v tukových buňkách je i velké množství toxinů, které se uvolní a kolují v naší krvi. A co se děje, když kolují toxiny v krvi, to ví každý, kdo zažil opici a střízlivění z alkoholové nestřídmosti. Vlastně ano, to se v mnohém s nepříjemnými projevy půstu na jeho začátku shoduje. Proto zde platí pravidlo. Čím méně toxinů v těle máme před ním, tím je průběh půstu příjemnější. A z toho, po psychické přípravě, vyplývá druhé pravidlo přípravy, tentokrát v oblasti fyzické. Půst si usnadníme, když poměrně delší dobu před půstem jíme zdravě a nezanášíme tělo toxiny.
  3. Třetí pravidlo by se dalo nazvat postupujte pomalu po malých krůčkách. Na internetu lze najít mimo jiné systém, kdy začneme tím, že držíme nejprve jednodenní půst jeden den v týdnu, po měsíci přidáme třídenní půst, který opakujeme každý měsíc a pokud jde vše dobře, po čtvrt roce se pustíme do sedmi nebo desetidenního půstu a to opět opakujeme každé tři měsíce. Po roce se pak můžeme pustit i do delších, např. jednadvacetidenních a delších půstů. Pokud se nechceme stát breathariánem, neměli bychom s půstem překročit 40 dnů. Po té totiž tělo již začíná fyzicky umírat, pokud nepřejde do jiného režimu příjmu energie. (Pozn.: Problematikou breathariánství se zde nezabýváme a je třeba si najít jiný zdroj informací.)
  4. V průběhu půstu je důležité neklesat na mysli a vydržet. A není to tak těžké, jak by si nezasvěcený člověk mohl myslet. Především, pokud jsme nepodcenili přípravu. V průběhu půstu se v našem těle budou odehrávat různé zajímavé procesy a nejlepším receptem na vytrvání je pozorovat své tělo, svou mysl a svého ducha.
  5. Průběh půstu je také dobré si naplánovat v klidu. Pokud to jde, je lepší zůstat doma nebo se někam zavřít a přes den vyrážet na delší vycházky v přírodě nebo na místech, která máme rádi. Pokud nás například rozbolí hlava nebo se necítíme nejlépe, je nejlepší si jít lehnou a hodinku se prospat. Do práce v průběhu půstu je lepší začít chodit až když máme s půstem nějaké zkušenosti.
  6. Jak již bylo uvedeno výše, v průběhu půstu se uvolňují toxiny z těla a je velmi důležité se jich aktivně zbavovat. A to všemi možnými cestami. Tou hlavní je zbavovat se obsahu střev. Někteří půstaři doporučují večer před zahájením půstu vypít odvar (čaj) z listů senny, který se dá sehnat v téměř každé lékárně a který vás ráno pěkně prožene. Po té je ten nejlepší způsob vyprazdňování střev klystýr. Zbavování se nečistot ze střev pomocí klystýru je nejefektivnější způsob, jak se při půstu cítit co nejlépe a vyhnout se nepříjemným projevům způsobeným uvolňujícími se toxiny. Druhou cestou je voda. V našem případě se věnujeme klasickému půstu, nikoli suchému, takže je důležité hodně pít kvalitní čistou vodu, a to ve velkém množství. Tím v těle otevřeme druhou bránu pro odchod toxinů mimo tělo. Třetím způsobem, jak se zbavovat toxinů je pocení. To můžeme podpořit svižnou chůzí nebo pomalým klusem a rovněž vřele doporučuji saunu. Ta je skvělá po celý rok, ale v průběhu půstu její význam nabývá na důležitosti.
  7. Zřejmě to naprosto nejdůležitější pravidlo pro půst je způsob jeho zakončení. Jakmile ukončíme půst není možné (a je to VELMI NEBEZPEČNÉ) se vrátit ihned ke způsobu stravování, jaký jsme měli před jeho zahájením. Toto je zřejmě ta nejnebezpečnější fáze půstu a není dobré ji podceňovat! Na internetu se dozvíte, že návrat k běžnému způsobu stravování (tzv. návratovka) by měl trvat stejnou dobu, jako trvání samotného půstu. A naprosto nejdůležitější je ten úplný začátek postupného návratu k běžné stravě. První jídlo by měla být speciálně tepelně upravená zelenina, nejlépe mrkev nebo rajčata. Podle délky půstu by se mělo takové jídlo jíst po dobu několika dní, jednou denně a to v malém množství. Nejhorší, co může člověk udělat, je po půstu uspořádat hostinu a nacpat si nepřipravený žaludek. To se vymstilo například i v řadě případů u lidí, kteří se navrátili z koncentračních táborů, kdy jim rodina chtěla udělat dobře bohatou hostinou, ale místo toho jim tím přivodila smrt. Nesprávným ukončením půstu nebo hladovění život už napsal nespočet velmi smutných příběhů.

Takže tolik k mým velmi obecným postřehům k tématu půst. Věřím, že pokud se do půstu pustíte a úspěšně jím projdete, začnete své tělo vnímat jinak. Tak nějak na vyšší úrovni. A k tomu vám přeji hodně štěstí a zajímavých zážitků.

Napsat komentář